Bylo by skvělé, kdyby televize v upoutávkách označovaly, jestli jsou pořady zpřístupněny i osobám s postižením sluchu. Ukázaly by tak, že jim záleží na divácích a zároveň by to byla jejich vlastní sebereklama.

Během dvouhodinového sledování televizoru jich vidíme hodně a mohli bychom si předem naplánovat, který pořad budeme sledovat.

Celé to má několik rovin. Zmíním tři nejdůležitější:

1) Existence skrytých titulků

Spousta lidí vůbec neví, že nějaké skryté titulky existují a lze je vyvolat dálkovým ovladačem. Lidé nejčastěji přicházejí o sluch věkem, a když už neslyší natolik, aby dobře rozuměli mluvenému, zesilují zvuk a za nějaký čas pouštějí televizor s hlasitostí „na plné koule“ a ruší tak okolí. Kdyby věděli o ST (zkratka pro skryté titulky), pustili by si je a zvuk nezesilovali.

2) Sebereklama televizní stanice

Některé stanice titulkují víc, než mají stanoveno zákonem (veřejnoprávní má stanoveno 70 %, komerční 15 %), a je škoda neukázat, že dělají něco pro osoby s postižením. Ostatně v dnešní době je docela moderní se něčím takovým chlubit. A i když titulkují pouze zákonem stanovené procento, nebo dokonce méně (i takové stanice jsou), je „cool“ to ukazovat.

3) Kouká celá rodina

V domácnostech, ve kterých žije osoba s postižením sluchu, to bývá tak, že je sledován pořad opatřený ST, a ačkoli jej všichni viděli snad 10×, nepřepne se na atraktivní premiéru filmu, jenž ale titulky opatřen není. A nepřepne se z ČT (tam je totiž téměř jistota, že titulky budou) na atraktivní film, ani když se dopředu neví, že je titulky opatřen.

Pořady s titulky vyhledávají i slyšící. Když nechtějí rušit zvukem okolí, úplně jej vypnou a sledují jen s titulky, nebo když se zdokonalují v jazyce a porovnávají mluvenou a psanou formou.

Kdo všechno a proč pořady s titulky sleduje je však nad rámec tohoto článku a vracím se k myšlence označování v upoutávkách.

Místo:
čtvrtek
20.10 Neslyšet a vědět II
21.00 Reality show Ládi Kráti
21.50 Dobře a vstřícně

by bylo třeba:
čtvrtek
20.10 Neslyšet a vědět II (ST)
21.00 Reality show Ládi Kráti
21.50 Dobře a vstřícně (ST)

Ostatně myslím si, že se na tyto informace používají šablony, ve kterých se případně přepíše jen název pořadu, nebo čas. Označení pořadu, jestli je opatřen titulky je pro osoby s postižením sluchu (a vlastně i pro ostatní členy domácnosti) zcela zásadní, určující, jestli lze pořád sledovat, či nikoli.

Bez označení to funguje, jako kdyby někdo dělal reklamu na knihu, ukazoval by jen spoustu krásných ilustrací (ukázek z pořadu), a když by si někdo onu knihu koupil (přepnul na reklamovaný pořad), byla by kniha napsána v jazyce, který by neovládal vůbec, nebo jen málo na to, aby si ji mohl přečíst (pořad, kde se mluví česky bez českých titulků).

———————————————
Autor článku: Ladislav Kratochvíl
zcela ohluchlý ve svých 40 letech, v roce 2003,
bezbariérové titulky,
autor a provozovatel webu zabývajícím se postižením sluchu www.kochlear.cz.
zakladatel a moderátor facebookové skupiny Skryté titulky – (televize, videa, DVD)
redaktor portálu Helpnet (monitoring médií),
a nadšený uživatel strojového rozpoznání mluvy
(přednášky „Už vím co říkáte, i když vás
neslyším“).
———————————————