Jedny z největších a slyšícím těžko představitelné jsou osobám se sluchovým postižením bariéry informační. Mnoho z nich kompenzuje internet, hlavně zpravodajství. Slyšící osoby mají spoustu informací z televize, rozhlasu, slyší, když se někdo o něčem baví, nebo si o tom povídají sami atd., kdežto neslyšící ne.

Málokdy unikne slyšící osobě změna zákona, která se jí přímo týká a je téměř vždy „v obraze“, o čem to bude, jestli musí někde (a kde) o něco žádat a podobně.

U osob s postižením sluchu je „všechno jinak“. Změny zákonů, které se netýkají majoritní většiny, jsou v televizním zpravodajství zmíněny pouze jaksi „okrajově“, nebo dokonce vůbec. Navíc jediné zpravodajství, které mohou sledovat ti, kteří neslyší a k sledování potřebují skryté titulky (teletext 888) je na veřejnoprávní televizi.

Jedno hlavní zpravodajství + několik krátkých však pochopitelně nemůže zahrnout ani dejme tomu pětinu informací, které mají osoby slyšící a nastupuje „informační dálnice“ internet, a u osob s postižením sluchu přímo „informační magistrála“.

Většinou vše začíná takovou tou „šeptandou“ na instant messengerech (ICQ, Skype, ooVoo) v e-mailových komunikacích a na forech neslyšících. Následuje vyhledávání a rozesílání informací ostatním, co, kde a jak. To všechno však v dobách bez internetu nebylo možné a pouze se faxovalo.

Také internet v mobilu velmi pomáhá „bořit“. Osobně z mobilu navštěvuji různé zpravodajské portály, kdykoli jsem někde „v terénu“, což je velmi často a dozvím se spoustu informací (jenž ve zpravodajství veřejnoprávní televize ani nejsou).

V souvislosti s internetem v mobilu ještě musím zmínit dvě věci. Obrovská kompenzační pomůcka je to, když někdo mluví do mikrofonu a ono se to převádí na text v písemné podobě (mazlivě tomu říkáme „kouzelná krabička“) a funguje to právě jen přes internet.

Druhá věc je to, že napsání e-mailu z mobilu není omezeno počtem znaků, ani cenou, jako SMS, takže psaní e-mailů z mobilu vyjde ve výsledku mnohem levněji, než odeslání stopadesáti SMS a také jde odeslat příloha (např. fotka z nemocnice).

Když jsem neměl internet v mobilu, říkal jsem si, že to nepotřebuji a utratil spoustu peněz za SMS, přičemž jsem také nemohl  z mobilu sledoval ono zpravodajství, nebo třeba testovat „kouzelnou krabičku“ na svém přístroji.